Triacylglyceroly

Triacylglyceroly jsou významné sloučeniny. Přijímáme je v potravě a potřebujeme je při přípravě jídla. Setkáváme se s nimi ale také například v přípravcích na ošetření kožených věcí.

31. 3. 2015 Chemie jasně

Triacylglyceroly vznikají reakcí zvaná esterifikace. Jedná se o chemickou reakci trojsytného alkoholu glycerolu a tří molekul vyšších mastných kyselin. Reakce je zaznamenána na obrázku 2, kde je vidět i obecná struktura vzniklého acylglycerolu.

Bez popisku

Obr. 1: Esterifikace - vznik triacylglycerolu,

V případě, že zrovna sedíš u televize a jíš brambůrky, nemá tělo energii k čemu využít. Energie je proto použita na tvorbu zásob tuků na horší časy. Nejprve se vytvoří glycerol a mastné kyseliny. Enzymy zvané acyltransferazy umožní esterifikaci a triacylglycerol je na světě. Ukládá se v adipozních buňkách a čeká, až bude tělo potřebovat energii a rozštěpí ho.

Pevný tuk nebo olej?

Co rozhoduje o tom, jestli bude triacylglycerol pevný nebo kapalný? Olej dostaneme v případě, že součástí molekuly triacylglycerolu je vyšší mastná kyselina, která obsahuje alespoň jednu dvojnou vazbu. Pokud jsou všechny vazby mezi uhlíky vyšších mastných kyselin jednoduché, říkáme, že vyšší mastné kyseliny jsou nasycené, a vzniklý triacylglycerol bude pevný.

Bez popisku

Obr. 2: Molekula pevného triacylglycerolu (ze dvou molekul kys. stearové a jedné molekuly kys. palmitové)

Mýdlo

Na první pohled se zdá, že tuk a mýdlo nemají nic společného. To je ale veliký omyl. Triacylglycerol totiž velice dobře reaguje s hydroxidem. Tuto reakci nazýváme zmýdelnění. Hydroxid rozštěpí triacylglycerol na glycerol a tři molekuly alkalických solí vyšších mastných kyselin. Mýdlo je tedy zesíťovaná alkalická sůl vyšší mastné kyseliny, nejčastěji sodná nebo draselná. Výrobou mýdla z hydroxidu sodného získáme tuhá mýdla, při použití hydroxidu draselného tekutá mýdla. Reakce je znázorněna na obrázku 4. Pozor, zmýdelnění je dobře patrné i na kůži polité hydroxidem!

Bez popisku