Nezničitelné plasty
Štve tě, že běžné plasty toho moc nevydrží a jejich oprava vteřinovým lepidlem je jen krátkodobým řešením? Pak tě nový objev určitě potěší.
Co mají společného medúzy a někteří brouci? A našel bys nějakou podobnost u bankovek a mobilních telefonů? Jestli tě zrovna nic nenapadá, tento článek je pak přímo pro tebe.
Jev, kdy dochází k samovolnému vyzařování fotonů pevnými nebo kapalnými látkami, se nazývá luminiscence, česky světélkování. Pokud máš pocit, že je tento jev zřídkavý, velmi se pleteš. Luminiscenčními prvky jsou například chráněny bankovky, na principu elektroluminiscence fungují displeje mobilních telefonů. S luminiscencí se setkáš i u tak běžné věci, jakou je prací prášek. Do pracího prášku se přidávají optické rozjasňovače, které zachycují zbytky ultrafialového záření, aby se naše bílé tričko zdálo ještě bělejší. Pokud jsi častým návštěvníkem diskoték, jistě sis všiml, jak bílé oblečení září.
A teď zpátky k našim světluškám, které vykazují takzvanou bioluminiscenci. Příčinou tohoto světélkování je luciferin, látka, která je obsažena v jejich organismu. Enzymaticky katalyzovanou oxidační reakcí dojde ke vzniku molekuly luciferinu v excitovaném stavu (oxyluciferinu) a k vyzáření světla. Energetická úspornost je obrovská – světlušky dokáží na světlo převést kolem devadesáti procent energie, zatímco klasická žárovka pouhých pět procent. A pokud si kladeš otázku, proč to tito drobní broučci dělají, odpověď je jednoduchá – vábí partnera.
Bioluminiscence jsou schopni i jiní tvorové, například medúzy. Roku 2008 biochemik Roger Tsien objevil protein, který medúzám bioluminiscenci umožňuje. Tohoto objevu bylo využito v lékařství, například k vývoji nové metody zobrazující rakovinu v lidském těle. Za svůj objev pak Roger Tsien právem získal Nobelovu cenu. Jak vidíš, světélkování je vážná věc.
Zdroje:
Obr. 1: Světluška