Nezničitelné plasty
Štve tě, že běžné plasty toho moc nevydrží a jejich oprava vteřinovým lepidlem je jen krátkodobým řešením? Pak tě nový objev určitě potěší.
Víš, že obyčejná hlávka červeného zelí v sobě ukrývá pět různých barev? Listy červeného zelí obsahují velké množství barviv, která se řadí do skupiny látek nazývané anthokyany. Ty zelí dávají jeho charakteristické fialové zbarvení, které můžeš znát z kuchyně, nebo ze zahrady. Kde se ale vzaly zbývající čtyři barvy zachycené na přiložené fotografii?
Anthokyany jsou totiž charakteristické tím, že svoji barvu mění v závislosti na pH prostředí, ve kterém se právě nacházejí. Jde tedy vlastně o přírodní acidobazické indikátory. Z chemického hlediska anthokyany patří mezi glykosidy různých polyfenolických látek. Jejich molekuly se vyznačují tím, že obsahují značné množství OH skupin. To jim umožňuje reagovat mírnými strukturními změnami na aktuální pH. V bazickém prostředí dochází k odštěpení vodíkového kationu z některé OH skupiny barviva. Naopak v prostředí kyselém může dojít k přijetí vodíkového kationu molekulou anthokyanu. Tyto drobné modifikace na úrovni molekulární struktury následně vyústí ve změnu toho, jak molekuly barviva dokážou absorbovat světlo ve viditelné oblasti. V důsledku toho se samozřejmě mění i pozorované zbarvení roztoku.
Po předešlém objasnění chemické podstaty se nyní můžeme opět vrátit ke slíbeným pěti barvám ukrytých v červeném zelí. Získat extrakt barviv z červeného zelí není nic složitého. Nejprve nakrájíme list zelí na malé kousky, ty následně zalijeme horkou vodou a necháme je chvíli vyluhovat. Po vychladnutí výluh scedíme a tím získáme extrakt obsahující výše zmiňované anthokyany. Jak již víme, v neutrálním prostředí jsou tato barviva fialová. V kyselém roztoku se však zbarvenízmění na červenou. Naopak, pokud půjdeme z neutrálního prostředí do oblasti zásadité, bude se barva roztoku postupně měnit na modrou (mírně bazické prostředí), přes zelenou až do žluté (silně alkalický roztok).
Obr. 1: Červené zelí
Anthokyany se zdaleka nevyskytují pouze v listech červeného zelí. Můžeme na ně narazit v celé řadě dalších zástupců rostlinné říše. Najdeme je např. v borůvkách, černém rybízu či ostružinách. Také zbarvují květy pomněnek, vlčích máků, muškátu, růží, tulipánů a mnohých dalších květin. S anthokyany se rovněž můžeme setkat v podzimním červeném listí. V přírodě jsou zkrátka tato barviva přítomná skoro na každém kroku, a proto může být zajímavé a přínosné se o nich dozvědět něco bližšího.
Obr. 2: Plody obsahující anthokyany
Zdroje: