Ropa

Ropa je tmavě hnědá až černá olejovitá směs uhlovodíků (= sloučeniny složené pouze z uhlíku a vodíku), která obsahuje plynné, kapalné i rozpuštěné pevné látky. Často je v ní obsaženo i malé množství dalších prvků – síra, dusík nebo fosfor.

14. 10. 2014 Chemie jasně

Ropa vznikla rozkladem prehistorických živočišných i rostlinných zbytků vlivem tepla a tlaku. Ropa se vytváří i v dnešní době, pokud jsou splněny podmínky pro její tvorbu. Nová ropa je však těžší a obsahuje hodně kyslíku, síry a dusíku.

Zpracování ropy

Umět získat z ropy co nejvíce látek, které je možné dále využít, je velmi důležitý, ale také náročný úkol. Ropa se zpracovává v rafineriích pomocí rektifikace (= frakční destilace), která je umožněna použitím tzv. kolony. Postupným zahříváním se získávají z ropy jednotlivé frakce, kterými jsou jednodušší směsi, které se odebírají a dále zpracovávají. Rektifikace probíhá ve dvou stupních – nejprve v atmosférické koloně, poté ve vakuové koloně.

Atmosférická kolona je kolona, kde dochází k frakční destilaci díky zvýšené teplotě za atmosférického tlaku, tj. 101,3 kPa. Výsledkem jsou čtyři různé frakce (uhlovodíkové plyny, benzinová frakce, petrolejová frakce, plynový olej) a destilační zbytek, který se nazývá mazut.
Vakuová kolona slouží pro rektifikaci mazutu. Za sníženého tlaku a zvýšené teploty se oddělují tři frakce (lehký, střední a těžký olej) a destilační zbytek nazývaný asfalt. Snížený tlak umožňuje získat frakce bez použití vysoké teploty, která by způsobila zničení látek.

Získané látky se dále zpracovávají krakováním. Pod tímto názvem se skrývá proces štěpení dlouhých řetězců látek získaných z ropy na řetězce kratší, které jsou více vhodné pro další zpracování.

Bez popisku

Obr. 1: Schéma frakční destilace

Ropné frakce

Uhlovodíkové plyny se využívají jako topné plyny (propan-butanové vařiče, LPG) nebo jako surovina pro chemický průmysl. Patří sem methan, ethan, propan a butan. Destilují se velmi snadno, a to při teplotě cca 30 °C.

Benzinová frakce je velmi důležitá, neboť se využívá jako palivo do automobilů. Patří sem kapalné látky s pěti až jedenácti atomy uhlíku a jejich směsi. Tyto látky mají také využití jako ředidla a čistidla.

Petrolejová frakce je opět směs látek, tentokrát s obsahem desíti až patnácti atomů uhlíku. Využívá se jako palivo pro letecké motory nebo se krakuje pro výrobu motorových benzinů.

Plynový olej je směs alkanů, cykloalkanů a aromatických uhlovodíků, které mají v řetězci patnáct až dvacet čtyři uhlíků. Používají se na výrobu motorové nafty, nebo se krakují na kratší řetězce.

Mazut je destilačním zbytkem z atmosférické kolony. Získávají se z něj lehké, střední a těžké oleje, které se využívají na výrobu mazacích olejů, parafinu nebo jako palivo, protože se krakuje na plynový olej.
Asfalt je konečný zbytek při zpracování ropy frakční destilací. Používá se například na stavbu silnic nebo na výrobu nátěrových a izolačních hmot.

A proč pro ropu používáme název „černé zlato“?

Jistě budete souhlasit s tím, že zlato je velmi vzácné a drahé. Ropa je také velmi drahá a dnes čím dál víc vzácná a ten, kdo má ropu, je také velmi bohatý. Dnešní svět by bez ropy nemohl existovat tak, jak ho známe. Možná se to nezdá, ale ropa je všude, kam se podíváme. Získává se z ní totiž mnoho látek, které se dále používají ve všech oblastech našeho života. Při zpracování ropy vzniká asfalt, ale také například látky potřebné pro výrobu léků nebo konzervaci a dochucení potravin. Zkrátka ropa je opravdu „černým zlatem“. Musíme si jí vážit a šetřit s ní.

Bez popisku