Nezničitelné plasty
Štve tě, že běžné plasty toho moc nevydrží a jejich oprava vteřinovým lepidlem je jen krátkodobým řešením? Pak tě nový objev určitě potěší.
Znáš nějakého významného českého chemika, který byl oceněn Nobelovou cenou? Že tě zrovna nikdo nenapadá? Nevadí, s jedním tě hned seznámíme!
Jména Carl Ferdinand Cori a Gerty Theresa Coriová většině našinců nebudou znít příliš povědomě, přestože může být na tyto dva vynikající biochemiky naše země právem pyšná. Bohužel se nenarodili do nejšťastnější doby.
Gerty, která přišla na svět v roce 1896 jako nejstarší ze tří dcer v pražské židovské rodině chemika a ředitele cukrovaru, na tom byla hůř. Nadaná dívka vystudovala medicínu, kde se seznámila s budoucím manželem Carlem Corim a věnovala se vědecké práci. To, co je dnes běžné, se setkalo v tehdejší době se značným odporem – žena jako vědkyně byla pro společnost nepřístupná. Dalším problémem byl v meziválečné době její židovský původ. S manželem se odstěhovali do Vídně, později jejich cesta vedla do Ameriky, kde se usadili natrvalo.
Ve svých bádáních dosáhli značných úspěchů a dočkali se jednoho z nejvýznamnějších ocenění – roku 1947 získali Nobelovu cenou za medicínu za objev funkce hormonů předního laloku hypofýzy při metabolismu cukrů.
A teď něco málo k jednomu z jejich objevů, tzv. Coriho cyklu. Jak jistě víš, při nadměrné fyzické námaze vzniká v těle sůl kyseliny mléčné, laktát. Dochází tak k okyselování cytoplazmy svalových buněk, což se projevuje bolestí svalů. Při relaxaci svalů dochází k vyplavování laktátu do krve, kterou se dostává do jater. V játrech je zpátky přeměněn na glukózu, svaly přestávají bolet.
Na oba vědce si Praha vzpomněla až po jejich smrti, oběma zde byla odhalena pamětní deska. Jejich památku si můžeš připomenout i na chodníku slávy města St. Louis, kde je připomíná společná hvězda. Doufáme ale, že si na tyto slavné vědce vzpomeneš častěji!
Zdroje:
Obr. 1: Gerty Theresa Radnitz Cori (1896-1957) a Carl Ferdinand Cori (1896-1984).