Neposlušní tlouštíci

V nejstarších periodických tabulkách obsahovala každá řada, tedy perioda, osm prvků. Poté se ukázalo, že čtvrtá a pátá perioda se opakují po 18 prvcích a nakonec se do šesté, resp. sedmé periody zařadily ještě f prvky. Ptáš se, jak dlouho se může periodická tabulka ještě rozrůstat? Teoreticky do nekonečna, ale mezi vědci převládá názor, že při příliš vysokém počtu protonů se jádra nebudou vytvářet ani na zlomky sekund. Zajímá tě, co je vysoký počet protonů?

Vědci, kteří tvrdí, že jádro má charakter bodu, určují jako limitní prvek s protonovým číslem 137. Další skupina vědců, kteří berou do úvahy objem jádra, se domnívá, že posledním členem periodické tabulky bude prvek s protonovým číslem 172 nebo 173. Vědci se tak zatím nedokážou shodnout na tom, zda se periodicita vlastností prvků ve skupině týká i těchto velmi těžkých atomů. Například některé experimenty s dubniem a ruthefordiem dokázaly, že se tyto prvky rozhodly doslova „vybočit z řady“. Ruthefordium se například v roztoku chová podobně jako plutonium, s nímž by podle Mendělejeva nemělo mít nic společného.

Ačkoliv jsme teď možná nabourali tvé představy o chemii, nezoufej. Pro většinu prvků, které se běžně vyskytují kolem nás a mají praktický význam, funguje periodická tabulka spolehlivě. Se supertěžkými prvky se pravděpodobně během své kariéry nesetkáš, neboť jejich jádra jsou velice nestabilní a nedlouho po tom, co jsou vytvořena, se rozpadají na „slušné“ lehké prvky, jejichž chování se dá z tabulky předvídat. Měndělejevův duch tak zatím může být klidný…

Zdroje:

1. Scientific american. Praha: Espero Publishing, 2013, roč. 2013, 7-8. ISSN 1213-7723.
2. Envato elements. Fat woman fat belly plump. Dostupné z: https://elements.envato.com/fat-woman-fat-belly-plump-75N7F6N
3. Pumbaa, Greg Robson. Electron shell 104 Rutherfordium - no label.svg. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Electron_shell_104_Rutherfordium_-_no_label.svg. Tento obrázek podléhá licenci Creative Commons.

Obr. 1: Elektronová slupka rutherfordia