Amoniak a bohové

Jedním z bohů starověkého Egypta byl Amón, patron Théb. Když se při výbojích Alexandra Velikého šířila řecká kultura, ztotožňovali často Řekové své vlastní bohy s bohy podmaněných národů – a ztotožnili také svého hlavního boha Dia se starověkým bohem Amónem. V jedné severoafrické poušti postavili Amónovi chrám.

V novém Amónově chrámu se jako topivo používal velbloudí trus. Saze, které vznikaly jeho spalováním a postupně se usazovaly na zdech chrámu, obsahovaly bílé krystalky, které se nápadně podobaly krystalkům kuchyňské soli. Tyto krystalky byly později pojmenovány sal ammoniac (Amónova sůl). Zkomolením tohoto výrazu později vzniklo slovo salmiak. Označením salmiak dodnes nazýváme sůl chlorid amonný (NH₄Cl). Zahříváním salmiaku vzniká čpavý plyn – amoniak.

Molekulu amoniaku (čpavku) tvoří tři atomy vodíku a jeden atom dusíku. Zbavíme-li molekulu amoniaku jednoho atomu vodíku, vznikne aminová skupina (–NH₂). Přidá-li se místo chybějícího vodíku skupina obsahující uhlík, je výslednou sloučeninou amin (R–NH₂). Přítomnost aminoskupiny je typická pro řadu významných látek, například bílkovin.

Bílkoviny se skládají z dlouhých řetězců poměrně jednoduchých sloučenin. Tyto sloučeniny obsahují kromě aminové skupiny také skupinu charakteristickou pro organické kyseliny, proto nesou označení aminokyseliny. Aminokyseliny tedy patří k nejdůležitějším stavebním kamenům všech živých organizmů včetně člověka. Zapamatujte si, že vlastně nesou název po jednom ze starověkých bohů Egypta, boha Amóna.

Zdroje:

1. Isaac Asimov: Slova vědy. Praha: Panorama, 1978.
2. Jiří Vacík a kol. Přehled středoškolské chemie. Praha: SPN, 1999.
3. Envato elements. Two cameleers camel drivers with camels in dunes of Thar deser. Dostupné z: https://elements.envato.com/two-cameleers-camel-drivers-with-camels-in-dunes-o-5BTESYK