Zázračný materiál 21. století
Nobelova cena se dá získat jen s pomocí lepící pásky, tužky a křemíkové destičky. Nevěříte?
Aminokyseliny jsou látky, ze kterých je vytvořeno skoro celé lidské tělo. Protože jsou to deriváty karboxylových kyselin, musí stejně jako karboxylové kyseliny obsahovat skupinu atomů, která se skládá z atomu uhlíku, dvou atomů kyslíku a atomu vodíku (COOH). Navíc ale obsahují ještě jednu skupinu atomů.
Té se říká aminoskupina a obsahuje atom dusíku a dva atomy vodíku (-NH2). Strukturu obou skupin vidíš na obrázku. Aminokyseliny se spojují do dlouhých řetězců. Spojením dvou až devadesáti devíti aminokyselin vzniká peptid. Spojením sta a více aminokyselin vzniká bílkovina, cizím slovem protein. Říkáme tedy, že aminokyseliny jsou základními stavebními jednotkami bílkovin.
Obr. 1: Struktura karboxylové skupiny a aminoskupiny
Obr. 2: Schematická struktura aminokyseliny
V přírodě se vyskytuje více než 300 aminokyselin. Zvláštností je, že pouze 21 aminokyselin tvoří bílkoviny. Tedy všechny rostliny a všichni živočichové jsou tvořeni kombinací pouze 21 aminokyselin. Těmto aminokyselinám se říká biogenní aminokyseliny a jsou to:
Esenciální aminokyseliny – lidské tělo je nedokáže vyrobit, musíme je tedy přijmout v potravě – valin (V), leucin (L), izoleucin (I), fenylalanin (F), tryptofan (W), lysin (K), methionin (M) a threonin (T).
Neesenciální aminokyseliny – lidské tělo si je dokáže vyrobit – glycin (G), alanin (A), arginin (R), kyselina asparagová (D), asparagin (N), kyselina glutamová (E), glutamin (Q), cystein (C), prolin (P), histidin (H), serin (S), tyrosin (Y), selenocystein.
Samotné aminokyseliny ve stravě prakticky nenajdeme. Ve stravě přijímáme bílkoviny, které naše tělo zpracuje a rozloží na jednotlivé aminokyseliny. Nejlepším zdrojem bílkovin jsou pro lidské tělo potraviny živočišného původu – vejce, maso, ryby, mléko. Důležité aminokyseliny jsou ale obsaženy i v rostlinných potravinách. Na bílkoviny jsou bohaté tyto potraviny: vejce, mléko a mléčné výrobky, ryby (tuňák, sardinky, losos, makrela), masa (hovězí, drůbeží, jehněčí, králičí, skopové), obiloviny (pšeničné klíčky, ovesné vločky, rýže, pohanka), luštěniny (čočka, hrách, fazole, sója), jádra ořechů (arašídy, mandle, vlašské ořechy, lískové ořechy, pistácie, kešu), semena (slunečnicová, sezamová, dýňová), ovoce (broskve, hrušky, vodní meloun, jablka, meruňky, papája, fíky, mango), zelenina (brambory, rajčata, květák, celer, petržel, řepa, špenát, květák), pivovarské kvasnice, houby.