Aminokyseliny

Aminokyseliny jsou látky, ze kterých je vytvořeno skoro celé lidské tělo. Protože jsou to deriváty karboxylových kyselin, musí stejně jako karboxylové kyseliny obsahovat skupinu atomů, která se skládá z atomu uhlíku, dvou atomů kyslíku a atomu vodíku (COOH). Navíc ale obsahují ještě jednu skupinu atomů.

21. 1. 2014 Chemie jasně

Bez popisku

Té se říká aminoskupina a obsahuje atom dusíku a dva atomy vodíku (-NH2). Strukturu obou skupin vidíš na obrázku. Aminokyseliny se spojují do dlouhých řetězců. Spojením dvou až devadesáti devíti aminokyselin vzniká peptid. Spojením sta a více aminokyselin vzniká bílkovina, cizím slovem protein. Říkáme tedy, že aminokyseliny jsou základními stavebními jednotkami bílkovin.

Bez popisku

Obr. 1: Struktura karboxylové skupiny a aminoskupiny

Bez popisku

Obr. 2: Schematická struktura aminokyseliny

Funkce aminokyselin v lidském těle

  • tvoří základní stavební jednotky bílkovin a peptidů,
  • urychlují průběh biochemických reakcí,
  • jsou to výchozí látky pro výrobu jiných aminokyselin, hormonů, přenašečů...,
  • vytvářejí svalovou hmotu,
  • zajišťují rychlejsí zotavení organislu po fyzické zátěži,
  • ovlivňují srdeční činnost,
  • zlepšují viskozitu krve.

Biogenní (= proteinogenní) aminokyseliny

V přírodě se vyskytuje více než 300 aminokyselin. Zvláštností je, že pouze 21 aminokyselin tvoří bílkoviny. Tedy všechny rostliny a všichni živočichové jsou tvořeni kombinací pouze 21 aminokyselin. Těmto aminokyselinám se říká biogenní aminokyseliny a jsou to:

Esenciální aminokyseliny – lidské tělo je nedokáže vyrobit, musíme je tedy přijmout v potravě – valin (V), leucin (L), izoleucin (I), fenylalanin (F), tryptofan (W), lysin (K), methionin (M) a threonin (T).

Neesenciální aminokyseliny – lidské tělo si je dokáže vyrobit – glycin (G), alanin (A), arginin (R), kyselina asparagová (D), asparagin (N), kyselina glutamová (E), glutamin (Q), cystein (C), prolin (P), histidin (H), serin (S), tyrosin (Y), selenocystein.

Zdroje aminokyselin

Samotné aminokyseliny ve stravě prakticky nenajdeme. Ve stravě přijímáme bílkoviny, které naše tělo zpracuje a rozloží na jednotlivé aminokyseliny. Nejlepším zdrojem bílkovin jsou pro lidské tělo potraviny živočišného původu – vejce, maso, ryby, mléko. Důležité aminokyseliny jsou ale obsaženy i v rostlinných potravinách. Na bílkoviny jsou bohaté tyto potraviny: vejce, mléko a mléčné výrobky, ryby (tuňák, sardinky, losos, makrela), masa (hovězí, drůbeží, jehněčí, králičí, skopové), obiloviny (pšeničné klíčky, ovesné vločky, rýže, pohanka), luštěniny (čočka, hrách, fazole, sója), jádra ořechů (arašídy, mandle, vlašské ořechy, lískové ořechy, pistácie, kešu), semena (slunečnicová, sezamová, dýňová), ovoce (broskve, hrušky, vodní meloun, jablka, meruňky, papája, fíky, mango), zelenina (brambory, rajčata, květák, celer, petržel, řepa, špenát, květák), pivovarské kvasnice, houby.

Literatura

  1. Ludmila Lněničková. Struktura karboxylové skupiny a aminoskupiny. Tento obrázek je publikován pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko.
  2. Ludmila Lněničková. Schematická struktura aminokyseliny. Tento obrázek je publikován pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko.
  3. Lobo. Good Food Display – NCI Visuals Online.jpg. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Good_Food_Display_-_NCI_Visuals_Online.jpg?uselang=cs. Tento obrázek je publikován jako volné dílo.
  4. http://www.wikiskripta.eu/index.php/Aminokyseliny
  5. http://web.vscht.cz/~dolezala/CHPP/4%20Aminokyseliny.pdf
  6. http://www.e-aminokyseliny.cz/

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info