Kyselost a zásaditost

Co znamená, že je citrón kyselý, to všichni vědí. Ale co když v chemii řekneme, že je roztok kyselý? Znamená to, že chutná podobně jako citrón? A jaký je rozdíl mezi kyselou a zásaditou látkou? Dozvíš se například, jak doma zjistit, co je kyselé a co zásadité. A nakonec budeš moci odpovědět i na otázku, jestli je citrónová šťáva kyselá jen podle chutě, nebo také z chemického hlediska.

6. 1. 2015 Chemie jasně

Kyselina je látka, která se ve vodě rozpadá na vodíkový kationt (proton H⁺) a aniont, který je tvořen zbytkem z kyseliny. Jev, kdy se látka ve vodě rozpadá na ionty, označujeme jako disociace. Čím snadněji se od kyseliny vodíkový kationt odděluje, tím je kyselina silnější.

Naopak zásada ve vodě přijímá vodíkové kationty. Z molekuly zásady bez náboje se tak stává kationt. Tento jev se nazývá asociace.

Aby se dalo porovnat, která kyselina (zásada) je silnější, byla zavedena veličina K_a (pro zásadu veličina K_b), která se nazývá disociační konstanta kyseliny (zásady). Každá kyselina a zásada má svoji disociační konstantu a najdeš ji v tabulkách. Čím větší disociační konstanta, tím se kyselina nebo zásada lépe rozpadá na ionty a je tedy silnější.

V souvislosti s kyselinami a zásadami se můžeš setkat s dalším důležitým pojmem, a to je pH. Hodnota pH nabývá hodnot 0 až 14 a platí, že čím je hodnota pH nižší, tím je roztok kyselejší. Pokud má vodný roztok pH = 7, není ani kyselý, ani zásaditý a nazýváme ho neutrální. Stupnice pH je velmi používaná.

Bez popisku

Obr. 1: Co je kyselé a co zásadité?

Změřit pH roztoku můžeme pomocí pH-metru se skleněnou elektrodou. Tu ponoříme do roztoku a na displeji pH-metru se nám ukáže hodnota pH. Jinou metodou, ovšem spíše orientační, je měření pH pomocí acidobazických indikátorů.

Acidobazický indikátor je látka, která při určité hodnotě pH mění svou barvu. Z jeho názvu můžeme vyčíst, že rozlišuje mezi kyselinou (= acid) a zásadou (= báze). Indikátorů existuje velmi mnoho. Nejvýhodnější je použití směsi indikátorů, protože v každé hodnotě pH mají jinou barvu.

Nejsnáze určíme pH pomocí papírku napuštěného acidobazickým indikátorem. Takový papírek je vyfocený na obrázku 2. Papírek se ponoří do roztoku, vytáhne a zbarvení papírku se porovná s barevnou stupnicí pH na krabičce.

Bez popisku

Obr. 2: Papírky pro určování pH

Roztok indikátoru si můžeš vyrobit i doma, a to z červeného zelí. Červené zelí totiž obsahuje látky, jejichž barva je závislá na pH prostředí. Tyto látky se nazývají antokyany. Pokud se šťáva ze zelí dostane do kontaktu se silnou kyselinou, zbarví se do červena. Se silnou zásadou poskytne lahvově zelenou barvu. Na to, jak se barva šťávy z červeného zelí mění po přidání roztoků s různým pH, se můžeš podívat na obrázku 3.

A jak si takový indikátor vyrobit? Povařte asi 10 minut několik listů obraných z hlávky červeného zelí v půl litru vody. Po vychladnutí přelejte trochu roztoku do několika skleniček. Do každé skleničky můžete přidat jiný roztok (tekuté mýdlo, ocet, citrónovou šťávu, jar, jedlá soda…) a pozorovat zbarvení indikátoru ve skleničce. Na základě porovnání vzniklé barvy a barevné řady na obrázku 3 můžete určit, jaké pH asi daný roztok má.

Bez popisku