Směsi

Směs vzniká smícháním dvou nebo více chemicky čistých látek, kterými je buď chemický prvek, nebo sloučenina. Chemické prvky jsou zapsány v periodické tabulce prvků a každý má svoji značku. Chemická sloučenina se skládá ze známého množství více různých chemických prvků a my ji dokážeme zapsat chemickým vzorcem. Například sloučenina s chemický vzorcem H2SO4 se nazývá kyselina sýrová a jedna její molekula se skládá přesně ze dvou atomů vodíku, jednoho atomu síry a čtyř atomů kyslíku. Pokud si vezmeme směs bramborový salát, bude se jednat o bramborový salát, i když do něj přidáme třeba o tři kuličky hrášku víc. Během vzniku směsi nedochází k vytváření nebo zániku chemických vazeb, proto se nejedná o chemický děj.

tl_files/Clanky/Images/CHJ_10_chs_DBPB_1965_266_Aschenputtel.jpg

Obr. 1 Popelka v chemii?

Dělení směsí:

Směsi dělíme na tři velké kategorie, a to podle velikosti částic, ze kterých se skládají. Jsou to heterogenní směsi, koloidní směsi a homogenní směsi.

1.     Heterogenní směsi

Jedná se o směs, která se skládá z částic větších než 1·10-7 m. Jednotlivé složky směsi pozorujeme okem nebo lupou. V různých částech heterogenní směsi je různé složení, které není přesně definováno. Právě proto také nazýváme tyto směsi jako heterogenní, protože hetero- znamená různý. Příklady heterogenních směsí jsou například již zmíněný bramborový salát, směs na přebírání pro Popelku, ale také například horniny, kouř, dým, pěna a další. Tuto velmi širokou skupinu heterogenních směsí dále dělíme na čtyři podskupiny podle skupenství:

  • suspenze – pevná látka v kapalině (mouka v mléce, písek ve vodě),
  • emulze – směs dvou nemísitelných kapalin (olej ve vodě, krémy),
  • pěna – plyn v kapalině nebo pevné látce (pěnový polystyren, vaječný sníh),
  • aerosol – dělíme na mlhu (kapalina v plynu) a dým (pevná látka v plynu).

tl_files/Clanky/Images/CHJ_10-Sea_foam_on_the_shore.jpg
Obr. 2 Pěna na mořském břehu

2.     Koloidní směsi

Velikost jednotlivých částic koloidní směsi je 1·10-7 – 1·10-9 m. Částice této směsi už lze pozorovat pouze pod dobrým mikroskopem, už nám nepostačí ani lupa. Díky této velikosti částic dochází v koloidních směsích k některým zvláštním efektům, jako například k rozptylu světla. Tento jev se nazývá Tyndallův efekt. Že vůbec nevíš, o čem mluvím? Nesmysl, určitě jsi to už někdy viděl. Představ si, že se už setmělo, mrholí, padá mlha a ty pozoruješ pouliční lampu a vidíš kužel jejího světla. A to je přesně ono. Světlo se odráží od částic koloidní směsi a vytváří viditelný kužel. 

 

tl_files/Clanky/Images/CHJ_10_chs_cl6i1.jpg

Obr. 3 Tyndallův efekt

 3.     Homogenní směsi

Protože velikosti částic těchto směsí jsou velice malé, označujeme směs jako homogenní, protože předpona homo-  znamená podobný. Jedná se tedy o směsi, které se skládají z částic menších než 1·10-9 m. Tyto směsi mají přesně definované složení. Také tuto skupinu směsí dělíme podle skupenství, a to na:

  • pevné – slitiny kovů, ocel, sklo,
  • kapalné – nazývané také roztoky – ropa, benzín, minerální vody,
  • plynné – vzduch, zemní plyn.

tl_files/Clanky/Images/CHJ_10_1024px-Brass.jpg

Obr. 4 Slitiny: mosazná kostka 

Datum: 03. 02. 2015

Autoři: Ludmila Liptáková, Jana Pučová

Literatura:

  1. NobbiP. DBPB 1965 266 Aschenputtel.jpg. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:DBPB_1965_266_Aschenputtel.jpg?uselang=cs. Tento obrázek je publikován pod licencí Creative Commons.
  2. Elena Campos Cea. Sea foam on the shore.jpg. https://www.flickr.com/people/photo_sintesis/. Tento obrázek je publikován pod licencí  Creative Commons Attribution 2.0 Generic.
  3. http://amper.ped.muni.cz/light/texty_html/2lampy/cl6jh.html
  4. Splarka. Brass.JPG. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Brass.jpg. Tento obrázek je publikován pod licencí Public domain.
  5. http://www.e-chembook.eu/cs/smesi
  6. http://cs.wikipedia.org/wiki/Sm%C4%9Bs
  7. http://www.zschemie.euweb.cz/smesi/smesi2.html

 

Další zajímavosti na Chemie jasně.